rajce.net - místo pro vaše fotografie

Tentokrát jsme zvolili náš malej dluh vůči Rumunsku a vydali se tam, kde každý správný horal nesmí chybět, tedy na nejvyšší a hlavně nejstrmější, nejskalnatější pohoří Fagaras. Nutno podotknout že skalnaté je v centrální části, zejména kolem hory Negoiu je to docela maso, jelikož (ne)jištění po rumunsku jsem trochu nepochopil, ale jinak krom tohoto úseku který jsme nakonec vzhledem k počasí raději obešli je to klasika ala Romania. Všude ovečky, na každém svahu salaš, psi na rozdíl od 7 let staré akce na Rodnu uplně v poho a samozřejmě nekonečné dlouhé travnaté svahy vybízející k táboření...

Tentokrát jsme sami sebe lehce doběhli, neb jsme původně jeli na Slovensko na Bukovinu, ale zjistili jsme že Bukovina je součástí Polonin které se rozkládají z větší části na polském a ukrajinském území, takže jsme se rozhodli prozkoumat polskou stranu kam se dá volně chodit přes hranice a tam jsme zjistili, že u nich se tyto hory nanazývají ani Bukovina ani Poloniny ale Bieszczady Nicméně jedním slovem nádhera.... posuďte sami... Navíc v této oblasti provozují fantastickou úzkokolejnou horskou železničku, no nesvezte se

aneb Ruskem až za polární kruh.

Jedním z našich mnoha vandrů a expedic se vyjímečně nestaly vysoké hory ale rozlehlá krásná Sahara respektive její Tunisská část. Kdo neviděl netuší, stejně tak, jako jsem netušil já, že zažít noci na poušti, putovat neuvěřitelně jemným pískem naboso či na velbloudu touto úžasnou scenérií ve mně zanechá hluboké dojmy. Tak hluboké že už teď vím, že na Africkém kontinentě nejsem naposledy...

Tak jsme se opět vydali do Tater, tentokráte jsme si přešli přes vrchol Rysů do Polska a trochu jsme prozkoumali jak to na této straně vypadá. Krom toho nelze opomenout že vrchol Rysy je nejvyšším vrcholem celého Polska.

Tak jsme zase asi po 5 letech vyrazili opět do kolébky horského čundrování tedy rumunských Karpat. Co se týče Rumunů příjemná změna za těch 5 let, co se týče strachu ze psů a medvědů, taky příjemná změna. Prostě vše proběhlo hladce, vyšlo i počasí a nejvyšší vrchol pohoří Caliman byl samozřejmě také pokořen.

Tak jsme se konečně dostali k našemu dluhu co se týče slovenských hor, a krom oblíbených Tater konečně zkoukli i Fatry. A byli jsme nadšeni. Naprosto fantastické přírodní scenérie.

Jednou cestou do Chorvatska jsme se stavěli v Julských Alpách že si jako uděláme pár procházek do hor, no a nakonec jsme vcelku omylem vylezli na nejvyšší horu Slovinska a Julských Alp, známý Triglav (2 864 m.n.m.). Jinak omluvte zhoršenou kvalitu druhé poloviny fotek, při cestě na Triglav od chaty na Doliči a zpět jsme měli jen obyčejný fotoaparát takže fotky jsou nascanované z papíru.

prostě tahle akce se nezdařila. Obvykle jdeme pohořím z jedné strany na druhou a celé ho přeputujem. Zde tomu bránilo příliš mnoho sněhu což nás překvapilo v tomtou koutě Evropy, ale hlavně mizerné počasí s častým dlouhotrvajícím deštěm. Takže žádnej hřeben jen výlety. No a Meteoru tu jsme tedy prošli. Ta neni v horách

Přechod části ukrajinských karpat včetně výstupu na nejvyyšší horu Ukrajiny - Hoverlu (2061 m.n.m)

Slovenské Tatry jsou jako jedny z mála velehor, tak blízko naší zemi a je opravdu na co se dívat

Přechod pohoří Rodna v severní části Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou v červnu 2004

pokus o přechod Roháčů po hřebeni od západu k východu, díky počasí je nafocena tedy jen polovina hřebene, bez výstupu na nejvyšší vrchol.

Totes Gebirge - jedná se o pohoří ležící v Rakouských Alpách jižně nedaleko Salzburgu. Galerie je od chaty Hochmölbing hütte, směrem na stejnojmený kopec a přes Lücker HÜtte kolem Liezener Hütte zpět k výchozí chatě.

přechod pohoří Karadžica a Pelister včetně výstupu na nejvyšší horu Makedonie (oficiálně přístupnou) což je Pelister (2601 m.n.m.). Dále krásné jezero Ohrid, u stejnojmenného města tzv. perla Makedonie (a právem)
Kompletní cestopis je na stránkách:
http://www.sweb.cz/hexaedr/Makedonie_karadzica_pelister.htm

přechod Korsiky ze severozápadní části k jihovýchodu. Jedním koncovým bodem této značené 160 km dlouhé trasy GR20 je na severozápadě město Calenzana a na jihovýchodě Conca. Jedná se o jednu z nejobtížnějších turistických tras v Evropě (o čemž jsme se přesvědčili)

fotografie z toulání po pohořích Sinjajevina, Durmitor, Bjeljasica (poslední ze jmenovaných je zachyceno vcelku kompletně). Kompletní cestopis z toulání po Černé hoře je na stránkách:
http://sweb.cz/hexaedr/Montenegro.htm

přechod pohoří Rila, přechod pohoří Pirin včetně výstupu na nejvyšší horu celého Balkánu, tedy Musala (2925 m.n.m.)
Kompletní cestopis na:
http://sweb.cz/hexaedr/bulharsko_rila_pirin.htm

přechod pohoří Jotunheimen ve směru Bygdin - Spiterstulen - Ovre Ardal včetně výstupu na nejvyšší horu severní evropy, tedy Galdhopiggen (2469 m.n.m.)
cestopis z výpravy je na stránce
http://www.sweb.cz/hexaedr/norsko_jotunheinmen.htm